Tajemství kartuší: Co skrývají zdánlivě obyčejné ozdoby?

Význam a původ kartuší

Kartuše, dekorativní prvek ve tvaru nesvinutého svitku pergamenu, má v umění a architektuře bohatou historii a symboliku. Slovo "kartuše" pochází z francouzského "cartouche", které označovalo ozdobný rám pro nápisy a erby. Vznik kartuší se datuje do starověkého Egypta, kde sloužily k ohraničení a ochraně jmen faraonů a dalších významných osobností. Tyto kartuše, nazývané serechy, měly oválný tvar a symbolizovaly věčnost a královskou moc. Během historie se kartuše staly oblíbeným dekorativním prvkem v různých uměleckých slozích, od renesance a baroka až po secesi. Nacházíme je na fasádách budov, náhrobcích, obrazech i nábytku. Kromě estetické funkce plnily kartuše i praktický účel - nesly erby, nápisy, letopočty, biblické citáty a další informace. V moderní době se s kartušemi setkáváme spíše v historizujících stavbách a interiérech, kde dodávají punc elegance a historické autenticity.

Typy a materiály kartuší

Kartuše se dodávají v široké škále typů a materiálů, z nichž každý je vhodný pro různé aplikace. Mezi běžné typy kartuší patří zásobníkové kartuše, které se používají v perách a technických perech, a plynové kartuše, které se používají v zařízeních, jako jsou vařiče a lampy. Materiál kartuše se liší v závislosti na jejím účelu. Například kartuše do per jsou obvykle vyrobeny z plastu nebo kovu, zatímco plynové kartuše jsou vyrobeny z oceli nebo hliníku. Při výběru kartuše je důležité zvážit typ zařízení, pro které je určena, a také požadovanou kapacitu a materiál.

Vlastnost	Popis
Význam slova "kartuše" v češtině	ozdobný rámeček, obvykle oválného tvaru, pro nápisy nebo znaky

Architektura a kartuše

Kartuše v architektuře slouží jako dekorativní prvky, které dodávají budovám punc elegance a historické hloubky. Tyto ozdobné rámy, často oválného nebo nepravidelného tvaru, obklopují erby, nápisy, reliéfy či malby. Kartuše se staly oblíbeným architektonickým prvkem v období renesance a baroka, kdy se hojně využívaly k oslavě panovníků, významných událostí nebo k propagaci stavebníků. Mistrně provedené kartuše, zdobené florálními motivy, mytologickými bytostmi či heraldickými symboly, se stávaly důležitou součástí celkové kompozice fasád paláců, kostelů a dalších honosných staveb. Jejich propracovanost a detailnost svědčí o zručnosti tehdejších kameníků a štukatérů, kteří do těchto uměleckých děl vtiskli svůj um a kreativitu.

Erb a kartuš

Kartuš je v heraldice a umění dekorativní prvek ve tvaru svinutého nebo rozvinutého svitku pergamenu či papíru, často s ozdobnými okraji. Slouží k umístění nápisů, hesel, erbů nebo jiných symbolů. Vznikl v 15. století a jeho popularita vzrostla v období renesance a baroka.

Kartuš se často používá v souvislosti s erby, kde tvoří jejich nedílnou součást. Může nést jméno nositele erbu, jeho motto nebo jiný text s ním spojený. Kartuš s erbem se pak může stát součástí širší kompozice, například náhrobku, fasády budovy nebo knižní ilustrace.

Kromě heraldiky se kartuš uplatňuje i v dalších uměleckých oborech, jako je architektura, sochařství nebo malířství. Jeho dekorativní funkce spočívá v oživení plochy a zdůraznění významu prvku, který obklopuje.

Výzdoba a symbolika

Kartuše, zdobné oválné či obdélníkové rámy s plasticky vyvedenými okraji, patří k fascinujícím prvkům architektury a umění. Jejich symbolika je bohatá a proměnlivá, odráží dobové vkusy a myšlenky. V období baroka se kartuše stávají opulentními, zdobenými akantovými listy, mušlemi a andělíčky, čímž vyjadřují hojnost a radost ze života. Naproti tomu v období klasicismu se jejich tvar zjednodušuje a výzdoba se stává střídmější, často s motivy vavřínů, dubových listů a geometrických vzorů, symbolizujících řád a harmonii. Samotný obsah kartuší, ať už se jedná o erby šlechtických rodů, biblické výjevy či alegorické postavy, dokresluje jejich význam a dokresluje příběh, který má daná stavba či umělecké dílo vyprávět. Kartuše tak nejsou jen ozdobným prvkem, ale stávají se důležitou součástí celkové kompozice a nositeli symboliky, která promlouvá k pozorovateli napříč staletími.

Vývoj a proměny kartuší

Kartuše, dekorativní prvky ve tvaru nesvinutého svitku pergamenu, prošly během historie mnoha proměnami. Od svého vzniku ve starověkém Egyptě, kde sloužily k zaznamenávání jmen faraonů, se postupně rozšířily do dalších kultur a uměleckých slohů. Antický Řím si kartuše přizpůsobil pro vlastní potřebu a začal je využívat k oslavě císařů a jejich vítězství. S nástupem křesťanství se kartuše staly oblíbeným prvkem sakrálního umění, kde se objevovaly na obrazech, sochách i v architektuře. Gotika přinesla do podoby kartuší nové prvky, jako jsou rostlinné motivy a heraldické znaky. Renesance a baroko pak kartuše obohatily o propracovanou ornamentikou a iluzivní efekty. V 19. století se kartuše staly oblíbeným prvkem historizujících slohů, které se inspirovaly minulostí. Dnes se s kartušemi setkáváme spíše v oblasti užitého umění a designu, kde slouží jako dekorativní prvek nábytku, textilu nebo šperků.

Kartuše, ty tajemné symboly minulosti, nám šeptají příběhy dávno zapomenutých světů. V jejich křivkách a znacích se skrývá moudrost našich předků, čekající na své znovuobjevení.

Heda Křížová

Současné využití kartuší

Ačkoliv se může zdát, že kartuše, zdobné prvky ve tvaru štítu či svitku, patří minulosti, opak je pravdou. Kartuše se i dnes těší nemalé oblibě a nacházejí uplatnění v mnoha oblastech. V architektuře slouží jako dekorativní prvky na fasádách budov, interiérech, nábytku či krbech. Často je zdobí erby, nápisy, ornamenty nebo reliéfy. V typografii a grafickém designu se kartuše využívají pro zvýraznění textu, logotypů nebo ilustrací. Dodávají jim punc elegance, tradice a historické vážnosti. Své místo si kartuše našly i v heraldice, kde se používají k umístění erbů a jejich doplňků. Setkáme se s nimi na znacích měst, rodů i spolků.